Hydrologické údaje

Obec je rozložena převážně na západních svazích (pravobřežně) údolí tvořených páteřním tokem - řekou Olší a jejími pravými a levými bezejmennými přítoky, které tvoří hustou vodní síť na celém katastru. Mezi nejvýznamější přítoky patří potoky Zarembčok, který přitéká do Olše zleva od Bukovce a potok Kotelnice, která však opouští katastr obce ještě v lesích nad její zástavbou a nijak ji neohrožuje. Řeka Olše pramení v Polsku, jako Olza, ve Slezských Beskydech v lokalitě Istebna pod vrcholkem Gańczorka (909 m) a po průlomu česko-polskou hranicí dále Bukovcem, Pískem, Jablunkovem, Bystřicí a Třincem a vlévá do Odry u Bohumína. Celková délka toku Olše je 99 km. Střední část toku Olše je zasazena v prostoru mezi obcemi Písek a Návsí, tedy v místech, kde řeka tvoří dno Jablunkovské brázdy mezi Moravskými a Slezskými Beskydy. Odtud vyplývá že charakter povodní v Písku má spíše charakter bleskových povodní z přívalových srážek nebo povodní z tajícího sněhu - tedy povodňových epizod častých, rychlých a relativně krátkých, o to však víc nebezpečných.

V podhorské oblasti jsou odtokové poměry odlišné od nížin, vzhledem k prudším a intenzivnějším srážkám, většímu povrchovému sklonu a přítomnosti kvartérních překryvů, plnících funkci nádržních kolektorů.

Severovýchodními dominantami jsou vrcholky Kyčera (989 m), Krkavice (976 m), Groníček (837 m), Ostrá (722 m), Na Vrchu (519 m).

jihozápadními vrcholky jsou Zelená (604 m) a Girová (840).

Letní hydrologický režim

Nebezpečí hrozí jak z letních přívalových nebo déletrvajících stacionárních srážek tak z jarního tání.

Zimní hydrologický režim

Ledové jevy, které by ohrožovaly obec Písek se ve významnější míře nevyskytují. Pokud by došlo k zalednění na Olše, je tento jev výrazně omezen bystřinným charakterem toků, kdy k nápěchům nemůže na řídce rozmístěných mostcích a lávkách docházet. Na druhé straně ovšem hrozí významné zvýšení hladin při jarním tání sněhové pokrývky doprovázeném dešťovými srážkami.

Mapa vodních toků na katastru obce